MILOVÁNÍ SEBE SAMA
Vy sami,stejně jako kdokoliv jiný v celém vesmíru si zasloužíte svou lásku a cit.
Buddha
Jste zcela jedineční.Jste vzácné a neopakovatelné vyjádření Boží mysli.Na světě se nenajde člověk,který by byl stejný jako vy,který by viděl svět stejný jako vy,který by viděl svět tak,jak ho vidíte vy a který by cítil jako vy.Neexistuje nikdo,jehož dny a roky by plynuly stejně jako vaše,nikdo,kdo by naprosto dokonale dokázal živit vaše sny a prožívat každou z vašich nadějí,které přilétají do vašeho srdce jako malí motýlci,nebo jsou rozdrceny dlaní cizince.
Jste jediní,kdo má tu vyjímečnou příležitost skutečně poznat sebe sama a objevit svou jedinečnou krásnou cestu.Ostatní vám mohou nastavit zrcadlo a ukázat vám ty části,které byli možná dlouhou dobu ukryty v temnu,ale nikdy vám neumožní celistvé poznání sebe sama,celé vaší osoby,která je jen vaše,kterou můžete vjádřit,vyčerpat a uvolnit,když dny našeho života skončí.
Můžete milovat jiné lidi,starat se o ně,povzbuzovat je a podporovat,nasluchat jim,utěšovat je,radovat a bavit se s nimi,hádat se s nimi,či dokonce plakat.Ale všechny tyto radosti a pozornosti a péče,které dáváte ostatním si zasloužíte i vy.I vy potřebujete lásku.Láska,kterou si můžete dát jenom vy sami.
Existuje tisíce důvodů proč se nemít rád.Každý z nás nějaký má,jeden,nebo sto a jeden.Jsme moc tlustí anebo moc hubení.Hned se rozpláčeme,nebo naopak nás nerozpláče nic.Bojíme se neúspěchu,bojíme se úspěchu,jsme hloupí,nejsme dost dobří,dost hezcí,dost mocní,dost stateční,dost zajímaví.Sami sebe přesvědčujeme,že si nezasloužíme lásku po které tak toužíme.
Možná by bylo nejlepší,chceme-li znovu získat schopnost milovat lidi kolem sebe,abychom začali sami u sebe.
Když jsme se nenaučili jak milovat sebe sama,zůstáváme připoutáni k první nejspodnější příčce žebříku.Nevíme,jak vycházet a zacházet s ostatními,máme problémy s tím,čemu říkáme vymezení hranic.Klopýtáme bažinami chybějící sebeúcty a houštinami sebeobviňování a ošklivení si sebe sama,které nás odvádějí pryč od naší snahy milovat druhé,jako sebe sama.
Abychom se mohli vydat na tuto cestu,musíme si nejdříve ujasnit,že milovat sebe sama není ani narcismus,ani egoismus,chamtivost,či tvrdohlavost,snaha mít vždy pravdu,či dokonce domýšlivost.Pokud skutečně milujeme sebe sama je to spíše zurčící,zpívající potůček,který nám ukáže cestu,jak se stát sám sebou v tom nejplnějším a nejlepším smyslu slova.
Začneme-li tím,že sami sebe přijmeme,že sami o sebe budeme pečovat a starat se s bezpodmínečnou láskou,dokážeme milovat i ostatní s úžasnou štědrostí a srdcem otevřeným dokořán.
To vše je možné proto,že schopnost milovat sám sebe je především duchovní záležitost.Milovat sami sebe jsme schopni pouze v okamžiku,kdy skutečně dokážeme vidět a cítit sami sebe jako jednu nitku obrovské a předlouhé šále lidstva,cítit,že nás vesmír přijímá a stará se o nás.Začneme li skutečně sami sebe považovat za velice cennou a jedinečnou součást vesmíru,máme zdroj,z něho můžeme čerpat Lásku k druhým.
Proč v našem vnitřním dialogu,když v noci nemůžeme spát,dokážeme být tak strašlivě krutí,že si nedokážeme říct všechny ty krásné a dobré věci o nás samých,ale jen ty zlé,odporné,špatné a beznadějné.Jediný způsob jak si odpovědět je se podívat na všechny způsoby,jimiž se sami mučíme.Uvědomění je začátek uzdravení.
SEBEKRITIKA-
to jsou chvíle,kdy špatně hovoříme o nás samých,hodnotíme sami sebe neg.způsobem,slovní bití(malý nos,jsem hubená,tlustá,ošklivá,neměla jsem to říkat,utratila jsem moc peněz,měla jsem být víc trpělivá se svou matkou...)Sebekritika vám umožnuje dívat se na sebe a shledat sai sebe určitým způsobem nepřijatelným a nehodným lásky.
SEBEOBVIŇOVÁNÍ-
představujeme si v této chvíli,že vše,cokoliv se špatného stane je naše vina.Dobrovolně si připisujeme vinu za všechno špatné sami sobě a ne normální a měnící se nestálosti života a lidem,kteří jsou optavdu chybující.Máte tendenci si myslet,že příčinou každého problému jste vy.(je to moje vina,že se rodiče neustále hádají,nebyla jsem hodná dcera,je to moje vina,že je manžel otylý,nevařila jsem mu zdravá jídla,je to moje vina,že má žena není štastná,nevydělávám dost peněz...)
PODCEŇOVÁNÍ SEBE SAMA-
když podceňujete sami sebe,nemáte sami sebe v úctě.Vaše nadání,vaše činy,koníčky,jakkoliv obyčejné se vám mohou zdát,jsou vaší podstatou.To jste vy.Jsou to,co máte dát světu.Když ostatním odpíráte tyto dary,nemáte v úctě svého ducha.Média na vás útočí celý den a zaplavují váš mozek špínou a pokud nemáte sami sebe rádi,podporují váš pocit,že své lásky nejste hodni.Podlehnete li tomuto tlaku médií,podceňujete sami sebe.(když nebudeme kupovat ten a ten výrobek,nebudeme mít tělo modelky..)(..nemám žádnou cenu,nic světu nepřináším,nemám opravdové nadání,neumím dobře zpívat,běhat,malovat...)
POCHYBNOSTI,NEDŮVĚRA V SEBE SAMA-
trpíte-li nedostatečnou sebedůvěrou,nejste si jisti sami sebou..nedostatečná sebedůvěra brzdí jakoukoliv snahu o změnu...pokud se blíží nějaké nová příležitost,místo aby jste s do toho vrhli,stojíte nehybně na místě...a je velmi pravděpodobné,že vaše pochybnosti nejsou založeny na reálných zkušenostech,spíš se sami nemáte dost rádi,na to aby jste riskovali a věřili,že vaše šance jsou stejné a nebo lepší než ostatní..Nedostatek sebedůvěry je aktuální projev nedostatku lásky k sobě samému,protože předpokládá jen negativní výsledek,nikoliv potěšení,možnosti a úspěch.(ano,mám sice dlouholeté zkušenosti,ale na tuto práci se určitě najde někdo kvalifikovanější....)
ŠIZENÍ SEBE SAMA-
šidíteli sebe sami,děláte sami ze sebe sirotka.Nedopřáváte sami sobě požehnání a potěšení života.Každý i vy si zasloužíte těšit se z dobrých věcí v životě,velkých i těch maličkých.Budete-li sami se sebou zacházet tak,jako byste si nezasloužili to nejlepší,nebo možná vůbec nic,pak se připravujete o dary,které můžete dostat od sebe a které má pro vás přichystán život a ostatní lidé.(i když je venku krásně,zůstanu doma a budu raději pracovat,koupím pro mou dceru šampon oblíbené značky,mně stačí ten obyčejný,ráda bych si koupila nové plesové šaty,ale vlastně je nepotřebuji...)
SEBEZNIČENÍ-
existuje řada způsobů jak se nemůžete mít fyzicky v nelásce,způsobů,kdy sami sobě děláte věci,které byste druhým nikdy udělat nemohli.(už jsem stejně tlustá,tak co na tom změní další krabice čokolády,zmrzliny,když to takhle vydržím ještě den,zhubnu a bude mě mít rád,každou cigaretou na sobě páchám sebevraždu)
SEBELÍTOST-
sebelítost znamená dívat se na sebe z patra i když jste ve skutečnosti dobří,silní a každým okamžikem schopnější.Je to blahosklonná emoce.Než aby jste se dívali na zranění a zklamání života jako na něco,co stojí za to prožít,na něco,co utváří váš život a charakter,bezmocně se utápíte v představě sebe sama jako malé,neschopné lidské bytosti,budící soucit.(něco takového se může stát jen mně,zač mě Bůh trestá,jsem tak na dně,že už mi nikdo nepomůže...)
NARCISMUS-
je druhořadý výlet,druhořadý projev skutečné lásky k sobě samému,produkuje ji,režíruje a hraje naše nepravé já.Je to láska velice mělká,postrádající hloubku.Ostatní brzy unaví a vyčerpá..(teď jsem vám vyprávěl o sobě,pojďme se bavit o vás-co si o mě myslíte?vaše svatba je krásná,ale moje byla fantastická..)
NEDOSTATEK ÚCTY-pokud jste se v jednom nebo více způsobech poznali,asi trpíte nedostatkem sebeúcty.Znamená to,že hluboko uvnitř cítíte,že nejste hodni lásky.Od pondělí do neděle si o sobě myslíte,že nejste dost dobří.Nevěříte sami sobě.Ať už máte jakoukoli metodu jak se nemít rád,každý z těchto zvyků je symptomem něčeho hlubšího,něčeho,co má kořeny v našem dětství.A dokud se nepodíváte po povrch tohoto sebenegujícího chování,abyste poznali,jak jste je získali,bude pro vás obtížné mít rádi sami sebe.Můžete tento stav změnit,tím,že pochopíte,proč jste k sobě tak tvrdí,k sobě na prvním místě.Porozumění je vždy klíčem k emocionálnímu vyléčení.
Děti vždy následují své rodiče.Chováme se k sobě stejným způsobem,jakým se naši rodiče chovali k nám.Pokud se k vám rodiče chovali,jako byste nebyli hodni jejich lásky-i když nevědomky-zíksáte pocit,že nejste hodni ani své lásky.A budete takto smýšlet tak dlouho,dokud se vědomě nepokusíte změnit způsob,jakým o sobě smýšlíte.Jsme lidé a je proto lidské,že rodiče mají lidské chyby.Nikdo z nás není dokonale milován,nebo ani dost dobře.Tak to prostě je.A proto při našem růstu,kdy se stáváme krásnou bytostí se musíme rovněž naučit milovat sebe sama.Je to úkol,kterého se musíme zhostit sami v sobě.Vyžaduje abychom se podívali do svého nitra a seznámili se s onou krásnou duší,která si zaslouží naši podporu,péči,cit,odpuštění a soucit.
Všechny otázky kolem lásky k sobě samým se týkají toho,jak vnímáme naši vlastní hodnotu,jak si tuto hodnotu uvědomujeme.Když jsme byli malí,starali se o naše bezpečí naši rodiče.Když se jim to nepodařilo,ať v maličkosti,neb v zásadní věci,začali jsme si podvědomě myslet,že nejsme hodni jejich lásky.
Neřekli jsme si ,že to byli neschopní,nebo nevhodní rodiče,že prostě měli své lidské hranice.Ani to,že možná trpěli tím,co zažili se svými rodiči.
Místo toho říkáme,pokud mě nemilují,tak jak potřebuji být milován,pak to musí být moje chyba.
Jako děti si vždycky vykládáme nedostatek lásky,který zažíváme,tím,že nejsme lásky hodni.
Proto dítě,které čeká na schodech,až dostane jídlo neřekne.Moji rodiče jsou v bezvýchodné situaci,místo toho si řekne.Bylo by lepší,kdybych se nenarodila,dítě skvělého profesora vyroste s pocitem,že není dost chytré a syn vzteklého alkoholika si bude myslet,že tatínek by tolik nepil,kdyby se jeho syn choval lépe,chlapce jehož matka se musela vzdát kariéry modelky se cítí vinen,protože matka čekala právě jeho a on ji zničil postavu........
Vědomí vlastní hodnoty a strach ze smrti:
V určitém smyslu jsou naše pocity,že nejsme hodni lásky spojeny s naším pudem sebezáchovy.Psychologicky to funguje takto,jsem hodné a dokonalé dítě,moji rodiče mě proto budou milovat,budou o mě také pečovat.Když o mě budou pečovat,pak přežiji a stanu se vším,čím se mám stát.Když nebudu dost hodný,nebudou mě mít rádi,nebudou se o mě starat a já nepřežiji.Budou mě zanedbávat a já zemřu.Není to zcela iracionální strach.Jako malí jsme zcela závislí na dospělých,kteří zajištují naše přežití.My si tuto skutečnost kdesi v nitru uvědomujeme.
Vaše životní téma
Každý má nějaké životní téma,významnou duševní otázku na níž celý život pracuje.Vaše životní téma vznikne ve chvíli,kdy se ve vás v dětství rozezní mocný emocionální akord,který je poté posílen pokaždé,když se podobné události,nesoucí stejný emocionální náboj ve vašem životě opakují.Když vás vaše maminka jako malé miminko nechala plakat na verandě,protože si myslela,že budete rozmazlení,pokud přiběhne pokaždé,když zavoláte,pravděpodobně jste zažili pocity opuštění,které jen těžko vyjádříte slovy.Může uplynout řada let,zkušeností,vztahů,než si uvědomíte jak hluboce vás tento zážitek poznamenal.Pak se ale stane,že váš přítel odjede na třetí služební cestu v měsíci a zapomene na vaše narozeniny a vy máte najendou chuť křičet,protože se cítíte opuštěni.Když se něco takového stane,zažíváte své životní téma-opuštění-v konkrétní podobě.
Mezi hlavní témata patří:
ZANEDBÁVÁNÍ-byli jste nějak zanedbáváni,ať už šlo o fyzickou,emocionální,nebo duchovní péči?byla vašim nejbl.přítelem televizní obrazovka,rodiče vašeho nejlepšího přítele,či drogy,nebo alkohol?žili jste v nepořádku,nenaučili jste se zákl.hygieně.Pokud se vám rodiče nevěnovali,neposkytli vám základní péči,nepovídali si s vámi,pak asi nevíte jak do svého života vpustit všechny ty potřebné zkušenosti,které vám přinesou inspiraci a podporu a zanedbáváte sami sebe.
OPUŠTĚNÍ-byli jste opuštěni?zemřel vám jeden z rodičů,strávil některý z rodičů většinu vašeho dětství mimo domov?přestal se k vám otec nebo matka po rozvodu hlásit,nebo se nikdo nestaral o vaše emocionální potřeby?Pokud jste byli opuštěni,máte tendenci dělat totéž i sami sobě,že nejste sami sobě spojenci ve chvílích,kdy byste měli jasně a zřetelně mluvit a jednat sami za sebe.Obecně máte tendenci vstupovat do vztahů,v nihž lidé nejsou z nejrůznějších důvodů schopni stát na vaší straně,nebo být k vám loajální.A vy si pravděpodobně myslíte,že je to vaše vina.
ZNEUŽITÍ-stalo se vám,že vás někdo sexuálně,nebo fyzicky zneužíval?sex.obtěžoval?bil,nebo slovně napadal?kritizoval?dělal si z vás legraci?,někdo ignoroval,nebo popíral hloubku,povahu a sutečnost vašich citů?byl jeden z vašich rodičů narcista?nebo oba?nebo jste byli zneužiti duchovně,máte nějaké speciální nadání,intuici,nebo schopnost proniknout do podstaty věcí a rodiče nebo sourozenci to ignorovali,nebo popírali?
Pokud jste byli zneužíváni citově,pak máte tendenci sami sebe neustále shazovat,kritizovat se a máte pocit,že si lásku a ohledy druhých nezasloužíte.Pokud vás někdo zneužíval sexuálně,nebo fyzicky,pak asi toto zneužití budete praktikovat i sami na sobě,nebudte se starat o své tělo,nebudete se správně stravovat,budete mít nadváhu,nebo budete trpět závislostmi,které jsou fyz.destruktivní,případně si budete nacházet vztahy,kteří trpí nějakou závislostí.
ODMÍTNUTÍ-byli jste odmítnuti?přál si jeden z vašich rodičů,aby jste se nenarodili?,přáli jste si,aby jste byli opačného pohlaví než jste?hráli jste doma druhé housle vedle svého sourozence?ignorovali vás doma?chovali se,jako byste ani neexistovali?
pokud jste odmítnuti,tak budete odmítat i sami sebe.Vynikáte v tom,jak na sobě hledat a najít sebemenší chybičku a podvědomě budete vzpomínat na zkušenosti a události,kde jste nebyli vybráni,nebo dostatečně oceněni.Navíc máte tendenci myslet si,že si to zasloužíte.Pravděpodobně si myslíte,že je ve vás něco,co je skutečnou příčinou toho,že vás nepozvali na večírek,jste příliš hlasití,nebo naopak příliš nesmělí a proč jste nebyli přijati určitou skupinou přátel,kam byste rádi patřili.Není pro vás snadné cítit se oceňováni a máte naopak pocit,že si všechno odmítání zasloužíte.
EMOCIONÁLNÍ DUŠENÍ-někdo vás emocionálně dusí?máte příliš starostlivé rodiče?choval se k vám jeden z rodičů jako ke svému partnerovi?,svěřoval se vám se všemi problémy?byli vaši rodiče pánovití?emocionálně útoční,trvali na tom,že musí vědět o vašem každém kroku?zakázali vám všechny kamarády,krom jich samotných?
Pokud vás někdo emocionálně dusil,nebo jste museli vystupovat v roli náhradního partnera jednoho z vašich rodičů,pak vás velice často zdrtí jen obyčejná lidská potřeba kontaktu a pravděpodobně se bojíte jakéhokoliv závazku.Cítíte se frustrováni,protože víte,že lásku potřebujete a chcete,ale kdykoliv se objeví na obzoru,dáte se na útěk za strachu,že vás zase začne dusit.
STRÁDÁNÍ-byli jste nuceni strádat?vyrůstali jste v chudobě?museli jste se obejít bez základních životních potřeb?byli jste ochuzeni o fyzický,nebo emocionální kontakt? s jedním,nebo oběma rodiči,nebo sourozenci vinou obtížné situace,vyrostli jste v dětském domově,strádali jste citově?,měla vaše maminka moc práce,že vám nemohla věnovat žádnou pozornost,nebo byla stále opilá.....
Máte tendenci sami sebe ochuzovat.Snažíte se obejít bez spousty krásných věcí a namlouváte si,že pro vás je to dost dobré takto,že si víc nezasloužíte,nebo ještě lépe se současně s tím kritizujete,že s tím nejste schopni nic udělat.Nedovolujete si nic přijímat od druhých a pak máte pocit,že důvod,proč nic nedostáváte je,že si to vlastně ani nezasloužíte.Máte pocit,že byste si měli dopřát něco lepšího a současně si hubujete,že pro to nic neděláte.
Naše dětství speciálně naše životní téma tímto způsobem vytvořilo vzor,který vám velice ztěžuje najít cestu k sobě samým a milovat sebe sama.Naštěstí je možné tento vzor změnit.
Jak?
Vědci tvrí,že zvyky vytvářejí hluboké zásahy do naší mozkové soustavy a že trvá 21dní,abychom nějaký zvyk začali měnit a 90dní,abychom tuto změnu dokázali vstřebat.Je velice obtížné změnit tyto mozkové vzorce a když dojde na snahu předefinovat to,jakým způsobem se díváme sami na sebe,je to obzvláště složité.
Milovat sebe sama,to je pocit hluboko ve vašem srdci,tichý a neměnný dar vaší vlastní inteligentní lásky.Milovat sebe sama znamená,že stejně jak jste ochotni vyrazit na pomoc komukoliv druhému,budete ochotni pomoci sami sobě a zachránit sebe sama.
KDYŽ SE NAUČÍTE MÍT SAMI SEBE RÁDI,UVĚDOMÍTE SI,JAK SE VAŠE VĚDOMÍ TIŠE ZAMĚŘUJE NA VÁS,NA VAŠI HODNOTU,NA NEOPAKOVATELNOU KRÁSU,KTEROU JSTE VY.KDYŽ SE NAUČÍTE MILOVAT SEBE SAMA,BUDETE MÍT V ÚCTĚ SVÉ TĚLO I MYSL,SVÉ SRDCE,CITY I VZÁCNÉHO A VĚČNÉHO DUCHA.BUDETE PŘESNĚ VĚDĚT,ŽE COKOLIV JSTE,MÁ ÚČEL A SMYSL,STEJNĚ JAKO VŠECHNY KROKY,KTERÉ JSTE NA CESTĚ UDĚLALI A KTERÉ VÁS VEDLY K MÍSTU,KDE DOKÁŽETE SAMI SEBE PŘIJMOUT S LASKAVOSTÍ,RESPEKTEM A ODPUŠTĚNÍM.BUDETE SI VÁŽIT VŠEHO,CO JSTE SE NAUČILI A BUDETE VYRŮSTAT V LÁSCE K SOBĚ SAMÝM I LIDEM OKOLO.KDYŽ DOSÁHNETE TOHOTO VNITŘNÍHO MÍRU,PŘESTANETE BÝT ZOUFALCEM,KTERÝ SE MUSÍ UCHYLOVAT K OŠKLIVÝM TRIKŮM A JEHOŽ DEPRESE A ODPOR K SOBĚ SAMÉMU JE JAKO ČERNÝ VÍTR,KTERÝ Z KAŽDÉHO ČLOVĚKA V OKOLÍ VYSAJE VEŠKEROU ENERGII A STANE SE CELÝM ČLOVĚKEM,PLNÝM SVĚTLA A RADOSTI,KTERÝ MÁ SVĚTU,CO DÁT.
Když máte rádi sami sebe,stanete se i mnohem štědřejším.Získá tím i celý svět,protože kdykoliv si uvědomíte svou vlastní hodnotu,bude vaše nádoba naplněna natolik,že se budete mít o co dělit i s ostatními.Díky své nezlomné ochotě vážit si sami sebe se stanete inspirací i ostatním,aby udělali totéž.V hlubším smyslu slova je láska k sobě samému pozvednutím ducha utlačovaných,snaha dopomoci ve vyšší pravdy,podstaty,která je v každém z nás.Uvědomění si vlastní hodnoty a dobroty dokáže být nakažlivé.Vaše láska k sobě samým tak umožní milovat sebe sama i ostatním.Pokud uděláte krok,celý svět vás bude následovat.
Zamyslete se ve které oblasti vám dělá největší potíže chovat se k sobě hezky?
např.neslyšet ony ošklivé hlasy,když udělám chybu,cítit sebedůvěru když řeknu svůj názor.budu se cítit sebevědomější až půjdu na schůzku,nebudu kriticky hodnotit své tělo pokaždé,když si budu zkoušet nové šaty.Chci říct,když mám vztek.
Mít rád sám sebe,přijmout sebe sama a láskyplně se o sebe starat-to je nepochybně úkol na celý život.Možná vám připadá,že je to složitý proces,v podstatě to ale složité vůbec není.Jde jen o to,aby jste na této cestě udělali čtyři jednoduché kroky:
1.otevřeně řekli,co si myslíte
2.Začali jednat
3.Vymítili vše nepotřebné
4.Vydali se na cestu
Tyto kroky vám pomohou vyrovnat se s neschopností milovat sebe sama.Záleží na tom,co vás v životě potkalo a jaké je vaše životní téma.
1.Ovat se,říci nahlas svůj názor.
Mluvením vyjadřujeme svou osobnost,jsou to vibrace duše.Je to energie naši podstaty přetvořená do slov.Řeč je moc.Pomocí slov dáváme o sobě vědět,sami sobě,jeden druhému a celému světu.Je to nástroj,jehož pomocí ostatním sdělujeme,jak mají jednat,aby se k nám chovali tak,jak chceme a jak si to zasloužíme.
Proto je také prvním krokem ke schopnosti milovat sebe sama schopnost ozvat se a nahlas říci vlastní názor.Vzít na sebe riziko a říci věci,které jste předtím nebyli schopni říci.Říci,co potřebujete a chcete,v co doufáte,aby vás udělalo šťastnými.Říci,co vás zlobí,co ve vás vyvolává rozčarování a co vás znervozňuje.Říci jakou podporu,pomoc,cit nebo přátelství potřebujete.Říci,čeho se bojíte,co vás zraňuje,co se vám naopak líbí,proč to a tamto na vás působí nepříjemně,či odpudivě a jiné naopak mnohem pozitivněji.Ozvat se a říci svůj vlastní názor,to není to samé jako hovořit,když se ozýváme,říkáme nahlas co si myslíme,dostává naše řeč silnější náboj.Necháváte promluvit vaše nitro,aby vás ostatmí poznali,slyšeli a vnímali.Máte k tomu jeden velký důvod-Vás.Když se ozvete,ovlivníte tím chování lidí,jejihž činnost měla vliv na vás.Vytváříte si tím předpoklady pro změnu a to změnu vnitřní i vnější.Je to nový začátek,jímž změníte nejen to,jak vnímáte sami sebe,ale i přístup ostatních k vám.Začnete se cítit uznávaní a ceněni za to,kým jste a za to,co chcete říci.Začnete milovat sami sebe.Jak začnete postupně nacházet slova,kterými dokážete vyjádřit svoje city a potřeby,začnete uzdravovat tu vaši část,která byla příliš vystrašená,přehlížená a zraněná,že by ji ani ve snu nenapadlo,že by se někdy mohla ozvat.Toto zbabělé potlačené já pomalu začne mizet a pomalu se na místo něj začne objevovat já,které si samo sebe váží.Začnete cítit,že jste hodni lásky-jiných i sama sebe.Stačí k tomu jen své city vyjádřit slovy.Uvnitř jsme všichni jako jedna obrovská řeka plná citů a pocitů.Možná si neuvědomujete jak se v danou chvíli cítíte-zda jste šťastní,rozlobení,vzteklí,smutní,či opuštění,ale všechny tyto pocity a city jsou ve vašem nitru neustále nahrávány.A všechny tyto pocity dohromady vytváří váš názor na vás samé.Když se naučíte vyjadřovat své pocity a city,vaše vlastní já získá na hodnotě.Když je budete potlačovat,budete mít pocit,že nejste ničeho hodni.Jakmile začnete hovořit o svých citech,stanou se nástroji,jimiž si vytvoříte nový a lepší názor na sebe sama.Je důležité také vyjádřit svůj hněv.Hněv je důležitý,protože je to způsob,jímž dáte okolí najevo,jak chcete,aby se s vámi zacházelo.
SCHOPNOST OZVAT SE A NAŠE DĚTSTVÍ
Když se ozvete,říkáte nyní nahlas to,co jste nemohli říci tehdy.Všichni si pamatujeme o kolika věcech jsme v dětství nemohli mluvit.Řada z těchto věcí se udála v době,kdy jsme ani mluvit neuměli.Maminko prosím vyměň mi plínku.Miminko spoléhá na to,že jeho rodič zná jeho potřeby a bude na ně reagovat.Pokud nereaguje,cítí se dítě zanedbáváno.Pocit opuštěnosti a zanedbání se usídlí uvnitř,v hlubinách našeho podvědomí a nechá vyklíčit naši neschopnost mít rádi sami sebe.Když přijdou další a další podobné zkušenosti,začnete se cítit nehodni lásky.A pokud nesjte schopni hovořit o takových rozčarováních a zklamáních hned na počátku,kdy vás potkají,což se asi nejspíše stalo,pak máte pocit,že hovořit o tom,co vám vadí,není možné.Také to mohlo být v době,kdy jste se jako dítě ozvali,ale ostatní vás ignorovali,nebo si z vás dělali legraci,neslyšeli vás,shazovali,kritizovali,posmívali,sráželi před ostatními.Pravdou je,že nás mnoho zážitků z dětství dokáže ovlivnit ještě dříve,než se naučíme svoje city vyjadřovat,ať už proto,že to neumíme,nebo,že se bojíme.
Sex.zneužité dítě si není např.jisto,jestli mu bude někdo věřit.A dítě,které právě zmlátil otec alkoholik ví velice dobře,že by bylo příliš hloupé žádat ho,aby přestal.Ozvete li se nyní,vyjadřujete své pocity týkající se minulosti.Tyto pocity jste v sobě nosili dlouhé roky.Pokud jste jako děti prožívali velice často pocity zloby,zklamání,frustrace,vytvoří vám tyto pocity váš pohled na sebe sama.A možná,že jen velká významná změna ve vašem životě-rozvod,ztráta zaměstnání...je začátkem vašeho spojení s těmito pocity.Když vás opustí milovaný člověk,můžete si říci"nic jsem pro něj neznamenal,stejně jako jsem nic neznamenal pro svého otce".Obě záležitosti si spojíte dohromady.Když bojujete s pitím,uvědomíte si,že jako malí,pokud jste chtěli být se svou matkou,pak to bylo možné jen jako její partner v pití....
BÝT SLYŠET
jedním z důvodů proč se neozveme,je to,že si myslíme,že nás stejně nikdo nebude poslouchat.Asi se vám to v minulosti stalo,rodiče,sourozenci,partneři,přátelé-a tak máte v určitém smyslu důvod to vzdávat.Proč se snažit?Nikdy předtím mě neposlouchali,tak proč by stím měli začít teď.Ale je to právě ten poraženecký přístup,ta beznaděj,která dala vzniknout pocitu,že nejsme hodni lásky-a to je také kořenem naší neschopnosti milovat sebe sama.Pravda je taková,že má smysl se ozvat kdykoliv.Už jen kvůli nám samým,ať už nám někdo naslouchá,nebo nikoliv,protože tím měníme pohled na sebe sama.Jazyk vytváří realitu.Místo,aby jste svoje potřeby potlačovali jako nedůležité,uvědomíte si svou vlastní hodnotu a to jen díky tomu,že jste se ozvali.I když budete jediní,kdo vás bude poslouchat,nevadí.Uslyšíte to vy,celý vesmír a vaše potlučená duše.
SCHOPNOST OZVAT SE MĚNÍ HLASY,KTERÉ SE VÁM OZÝVAJÍ V HLAVĚ
Pokud jste jako děti často zažívali chvíle,kdy nebyly splněny vaše potřeby,určitě se ve vašem nitru ozývá hlásek,kterému nakonec uvěříte při opakování vašich zklamání."Možná si žádnou péči nezasloužím".Místo toho,aby jste byli schopni ozvat se,říci nahlas svůj názor,že takhle to není správné,někdo by se měl o vás lépe starat,ten malý hlásek vám začne našeptávat,že si věci,po nihž toužíte a které chcete,nezasloužíte.Tento útočný hlásek je hlas vaší nelásky k sobě samým.Útočný hlásek je něco,co jste se naučili.Můžete se ho proto odnaučit.Pravdou je,že někdy je tento hlásek tak hlasitý,že překřičí všechny ostatní.O to víc se musíte snažit najít jiný,skutečný hlas,v němž zazní láska a úcta k vám samým.
JAK SE OZVAT
-přiznání-
znamená najít odvahu ukázat,jací doopravdy jsme,bez ohledu na následky,znamená to odhalení všech malých i velkých věcí,na něž jste citliví,věci,které přiznáním ztrácejí nad vámi svou moc.např.pro samanthu bylo obtížné přiznat,že ji ve 14 znásilnil její přítel,někdo se bojí přiznat,že jeden z rodičů byl ve vězení,pro meg bylo těžké přiznat,že roky trpí bulimií
Když se k něčemu takovému přiznáme,náš pohled na nás samé už není poznamenám tím,co skrýváme a za něž jsme se styděli,jsou něčím,co ostatní mohou přijmout a i kdyby nemohli,můžeme to přijmout my sami.Tím,že vyjádříme své strachy,obavy a bolesti ukazujeme,že jsme větší a silnější než ony.
-žádost-
požádat o slova,doteky,reakce,dary,věci,vyžádat si,co potřebujete,může být velice obtížné a může ve vás vyvolat obavy.Když totiž o něco žádáte,jste zranitelní a když jste zranitelní,pak je v pohotovosti vše,co nám brání sami sebe milovat.Pokud se cítíte silní,krásní,hodni lásky,pak budete klidně žádat třeba modré z nebe,ale když máte pocit,že jste malí,slabí a nejisti sami sebou,pak je jakákoliv žádost velice obtížná.Ukážete-li co potřebujete,budete se muset postavit zbývajícím otázkám souvisejícím s vaším pocitem,že nejste hodni ničeho pozitivního.Musíte projít chodbami strachu a chovat se,jako by jste byli plně přesvědčeni o své hodnotě,zariskovat a chovat se tak,že si to vše zasloužíte.A kdykoliv dostanete to,oč jste požádali,budete si cítit silnější a budete mít sami sebe raději.Jen proto,že jste našli odvahu k žádosti.Pomalu hezky krok za krokem si začnete vytvářet nový pohled na sebe sama.
-vyjádření zloby-
Hněv je komplikovaná emoce.Může mít tisícero podob,od divokého a naprosto ničivého běsnění po pevné a tiché vyjádření skutečnosti,že se hněváte a zlobíte kvůli něčemu,co vám bylo uděláno.Máme z hněvu strach.Málokdo ale ví,jak hněv vyjadřovat správně.Hněv je také krásná emoce,která nás ochraňuje a pečuje o nás.Pomocí ní,dáváme ostatním najevo,že jsme hodni lásky a dalších pozitivních věcí.Je to způsob,jak dát ostatním najevo,že zašli až příliš daleko,že prekročili ony neviditelné hranice,které neměli překročit,pokud se k nám chtěli chovat slušně a dobře..k tomu,abychom vyjádřili hněv potřebujeme hodně energie a síly,ale ještě mnohem víc,abychom jej mohli přijmout.Znamená to,že přesně určíme,co nás hněvá,vyjádříme to jasně a pevně a pak se podíváme na jeho kořeny,proč na nás má nějaké chování takový vliv.např.hněvám se,protože jsi tento týden již třikrát přišel pozdě a já mám z toho dojem,že ti na mě nezáleží.připomíná mi to,jak jsem sedávala po škole na obrubníku a dlouhé hodiny čekala až si pro mě přijde táta.Jednou na mě dokonce zapomněl.
Podívat se na kořeny hněvu je velice důležité,protože tím druhému umožňujeme vidět v kontextu veškerých zkušeností našeho celého života a ne jen ve chvíli,kdy nás rozlobí.Budete se cítit lépe,protože si budete sami sebe vážit a oni se budou cítit lépe,protože znovu získali vaši lásku a obnovili vzájemnou harmonii.
Ozvětě se hned teď
Abyste se mohli ozvat,musíte jít nejdříve do sebe,do svého nitra a ujasnit si,co potřebujete říci.Představte si,jakými slovy to řeknete,nebo si je napište.Když je třeba dát najevo své pocity a potřeby,vaše tělo a duše vám napoví.Vaše duše vám bude posílat zprávy,že situace v níž se momentálně nacházíte je už neúnosná pro nejvyšší úroveň vašeho bytí.Vaše duše chce,aby jste sami sebe milovali,uctívali a pečovali o sebe,o vás vaše vzácné a jedinečné já.A k tomu,aby jste se to naučili použije vaše tělo.(zvláštní pocit v žaludku,nevolnost,tíže na prsou...)Když schopnost milovat sebe sama na sebe vezme podobu potřeby ozvat se,uslyšíte ve své vlastní hlavě znít skutečná slova např.měla bych skutečně říct bobovi,že se na něj zlobím,ale mohla bych přijít o práci....,nebo uvidíte svou zprávu,jako kdyby byla vytisknutá na malém balonku,nebo na tabuli.AŤ už se vám ukáže v jakékoliv formě,doufám,že ji budete brát vážně.Ozývá se tak vaše nejhlubší já a chce po vás abyste podstoupili riziko a měli sami sebe rádi.Vaše já,které se učí mít samo sebe rádo,vám ukazuje,nebo říká,co potřebujete říci,jak se máte ozvat.
Jak se ozvat?
Okolnosti k tomu,abyste se mohli ozvat,nebudou nikdy tak ideální a nespadnou vám do klína,budete si je muset vytvořit.Víte-li,že něco musíte říct,najdětě si čas a řekněte to.Může to být tak brzo až se rozhodnete,nebo až se naskytne příležitost.Najděte si ten čas,nebo si ho vytvořte.A hlavně se ozvěte a řekněte,co cítíte.A pak si všímejte jak se cítíte,když jste se ozvali a řekli,co jste potřebovali říct.Všimněte si,že si najednou sami sebe více vážíte.Pokaždé,když se ozvete,budete mít silnější pocit,že si zasloužíte to o čem hovoříte.Čím častěji to budete dělat,tím snadnější to pro vás bude.Uvědomte si,co potřebujete říci a pak to řekněte.Vyjevte své naděje,obavy,sny,omezení,hněv a zlobu,úmysly,ztráty,ambice,či zklamání.
Když to uděláte,poznáte jak vzácná jste bytost a jak moc si zasloužíte lásku.
Najdětě tedy odvahu a ozvěte se!
2.Jednat
Jednat,nikoliv jen přemýšlet,rozvažovat,hloubat,analyzovat,vylévat si své city nebo probírat sami se sebou,nebo se svými přáteli,co potřebujete,co chcete,po čem toužíte a co si zaloužíte.Přestaňte jen přemýšlet o tom,co by jste mohli případně udělat a přistupte k akci.Přestaňte o tom jen mluvit,začněte jednat.Akce-to je myšlení a mluvení v pohybu.Akce je změna.Je to energie,nový začátek,změna věcí z podoby v jaké jsou do podoby v jaké je chcete mít.Udělejte najednou něco,co jste předtím nikdy neudělali a co by vás ani nenapadlo,že někdy uděláte.Když začnete tímto způsobem jednat,necháte za sebe mluvit své ruce a nohy.Místo slov přichází ke slovu peníze,pohyby ,odvaha,tvořivost,představivost a energie.Přestáváte jen doufat,toužit,představovat si,nebo stěžovat,začínáte jednat.Když se pustíte do nových věcí,máte najednou pocit,že jste opravdu živí,že život je krásný a že je nádherné,že můžete být součástí vší této krásy.Jednání vám dává naději.Přestanete se cítit jako v pasti,nebo životem omezováni a zjistíte,že pokud budete v takovémto způsobu života pokračovat,rozhodně vám to neublíží.Po jediné takové akci navíc zjistíte,že pokud nepřestanete dělat odvážné kroky a rozhodnutí,budete mít sami ze sebe mnohem lepší pocit.Prostě se začnete mít rádi.Jednat je stejně důležité jako ozvat se,protože jednání přináší výsledky a přenáší je na vyšší úroveň.Jste odvážný člověk,který dokáže sám sobě přinést naplnění a který dokáže,když něco chce,nebo potřebuje,jít a vzít si to-ať už je to cokoliv.Když začnete jednat,můžete si pro sebe vytvořit novou realitu,realitu,která potvrzuje a vyjadřuje vaši hodnotu.
vědomé jednání
Na rozdíl od myšlenky,která je uzavřena ve vaší hlavě,je vědomá akce myšlenkou,nebo nápadem,který byl uveden v pohyb.Jednání má schopnost změnit energii ve vašem těle i v lidech a věcech kolem vás.K akci je potřeba energie a proto v okamžiku,kdy se rozhodnete k akci,dochází k mobilizaci energie vesmíru.Kdykoliv začnete jednat,energetické vzorce vašeho života se začnou měnit.Kamínek vhozený do vody-to je nejen pohyb onoho kamínku padajícího ke dnu,ale také vlnky na hladině.Stejně tak funguje i vaše jednání-nejen že dosáhnete požadovaného výsledku,ale vyvoláte další četné reakce okolního světa.
Jednání je také velice účinný způsob komunikace.Jednání totiž hovoří samo za sebe.Krok k němuž se rozhodnete,sám ukáže,co si potřebujete sami pro sebe potvrdit,nebo nový směr,jímž se musíte vydat.
jednání a naše dětství
Jedním z důvodů,proč je obtížné jednat je skutečnost,že v dětském věku nám to často není umožněno.Dospělí nám říkají,že naše jednání je nepřijatelné.Kvůli svým vlastním strachům a obavám,nebo z přirozené touhy chránit vás mohou rodiče potlačovat a dusit vaši energii,tvořivost,vášeň,sex,nebo jinou,vaši iniciativu,nebo sílu."Tohle nedělej,bude nepořádek."Tohle nesmíš,mohl by sis ublížit."Následkem toho,místo toho,abychom byli v našem jednání odvážní a originální,se snažíme chovat neoriginálně a opakovat to,co dělají druzí.Místo,bychom si nazuly zářivě zelené lodičky a zkoušely před zrcadlem zpívat,učíme se oblékat nenápadně a být zticha....Proto je tak těžké začít jednat.Někdy nás k jednání neinspirují ani tak naše sny,jako omezení kolem nás.
Vzorce činnosti,či nečinnosti,které si vytváříme v dětství,jsou často tak vykrystalizované,že jako dospělí nejsme v podstatě schopni jednat podle svého.Jsme schopni jednat jen tak,jak jsme se to naučili na příkladu našich vztahů s rodiči.Pokud byli blázniví a divocí,naučili jsme se jen jak život spoutat a dostat do klidných a strukturovaných kolejí.Pokud byli naopak velice omezující,uzavření a napjatí,jediné,co jsme se naučili,je vzbouřit se a žít si divoce podle svého.
Teprve později v krizi,která nás potká během našeho současného života si uvědomíme,že můžeme jednat i jinak,že jsou i jiné kroky,které nám umožní seberalizaci.
Jak jednat
Začít se starat o své zdraví(např.po zhubnutí máte pocit sebeúcty a sebedůvěru...)
Stanovení hranice vztahů s ostatními(např.manžel alkoholik,žena se rozhodne pro rozvod...)
Splnění svého snu(např.dokončit studium...)
Být sám sebou(např.ujasnění si své sex.orientace...)
Překonat strach(např.skok do vody...)
Začít o sobě lépe smýšlet(např.nejen hezká tvář,ale i jiné kvality osobnosti...)
Žít tam,kde chceme žít(např.odstěhování se do teplejších krajin...)
Vyjádřit svůj zármutek(např.vyjádřit dávný smutek ze smrti matky,protože jeho otec nedával city nejevo...)
jak poznáme,kdy je ten správný čas něco udělat?
Odpověď je jednoduchá,někdy to poznáte,jindy nikoliv.Někdy uděláte nějaký krok zcela promyšleně,jindy spontánně.Jakékoliv místo ve vašem životě,kde jste se "zablokovali"v nelásce k sobě samým,zareaguje pozitivně na vaše rozhodnutí konat.
V každé situaci máte příležitost jednat tak,abyste jednali ve svůj prospěch,nebo neprospěch.Záleží jen na vás.Když začnete jednat vyvoláte změnu.Nemusíte se ani cítit dobře a smýšlet o sobě dobře,abyste byli schopni jednat novým způsobem.Budete se cítit dobře právě proto,že jste začali jednat.Je to jako kouzlo.Když začnete jednat jako-by jste byli hodni všech změn,po nihž toužíte,začnete se tak opravdu cítit.Když začnete jednat,vaše uvědomění se změní,získá nový tvar.Objevíte lásku k sobě samým.
3.Vymýtit vše nepotřebné
Vymýtit znamená odstranit staré a udělat místo pro nové.V souvislosti s láskou k sobě samým to znamená,že bychom měli odstrarnit,vymýtit některé věci z nás samotných.To je třetí velice důležitý krok k sobě samým a k lásce,kdy se zbavíte určitých věcí z duše,mozku,domova,skříní,nebo z vlastní mysli a ze všech těch temných koutů vašeho podvědomí,kde schováváte to ošklivé,co si o sobě myslíte.
Když máme jasno,když jsme vymýtili vše nepotřebné,vidíme i svět kolem nás jasně.Když máme jasno v srdci a mysli,víme,co si vybrat,kam jít a ským cestovat.Když jsme uklidili ve vlastním těle-vymýtili jsme jedovaté látky,zbavili jsme se negativních emocí,nadměrné váhy,či duševního zmatku,může se naše duše vydat na cestu ke kráse,pravdě a dobrotě.Vymýtíte-li z těla,duše i srdce vše temné,otevřete je světlu a lásce k sobě samým.
Když je vaše mysl zaplněna sebeobviňováním a sebeodsuzováním,pak přes ně jen těžko rozpoznáte své nadání.Je-li vaše srdce přeplněno pochybnostmi o sobě samých,budete v něm jen stěží hledat a nalézat lásku.Strádá li vaše tělo nedostatkem péče,je těžké mít jasno o vlastním osudu.Když je vaše mysl,tělo,srdce i duše zaplněno něčím,co do nich nepatří,jen těžko v této změti poznáte,kdo vlastně jste.Je pro vás těžké stát se tím,čím vás chce vaše vyšší já mít a je téměř nemožné mít sami sebe rádi.Když dokážeme sebe sami vidět takové jací doopravdy jsme a dokážeme přijmout,že jsme právě takoví,pak jsme na své cestě uspěli a dokážeme mít sami sebe rádi.
příklad:napište si na papír otázku v čem nemáte jasno?a odpověď napište v 5bodech,první co vás napadne i kdyby to bylo sebehloupější.
Pak se zeptejte na názor vašich 5přátel a uvidíte jak se odpovědi překrývají.Ukáže vám to pohledy z jiných úhlů...
AŤ už si uděláte jasno pomocí jakéhokoliv postupu,důležité je,že se to stalo.Když se pokusíte ze svého nitra vymýtit všechno,co tam nepatří,abyste mohli milovat sebe sama,začnete se najednou na sebe dívat novýma očima a opustíte dřívější negativní názor.
Vymýcení nepotřebného a pojetí sebe sama
Všichni máme nějakou základní představu o tom,kdo jsme,co je na nás dobrého,co špatného,co nám vůbec nejde a čeho můžeme dosáhnout.Psychologové tomu říkají duševní pojetí sebe sama.U lidí,kteří se nemají dost,nebo vůbec rádi,je i pojetí sebe sama velice špatné.Myslí si o sobě jen to špatné a místo,aby poslechli svou touhu smýšlet o sobě jen dobře,neustále se nevědomky vracejí k pojetí sebe sama jako neschopného,neohrabaného...I vy se v nejrůznějších situacích říkáte,že nejste dost dobří.A je jedno jestli to říkáte nahlas,nebo jen uvnitř.Někdy se to projevuje přejídáním,závislostí na surfování na inetrnetu,závislosti na lidech....
To dobré na pojetí sebe sama je,že když máme o sobě špatné mínění,můžeme ho změnit.
Prvním krokem by mělo být vymýcení všech nepatřičných pojetí v našem vědomí,abychom v něm měli dostatek místa pro nové pojetí sebe sama.Tento proces můžete zahájit pouhým uvědoměním si toho,kolik negativity je ve vašem současném pojetí.Pak už si prostě jen začnete říkat,že něco tak ošklivého o sobě už nechcete poslouchat.Může vám připadat divné,že stačí jen říct si,že něco nebudeme dělat a ono to bude fungovat,ale věřte,že bude.
Jakmile toto negat.sebehanění a sebepomlouvání zmizí,budete mít šanci ukázat,jací doopravdy jste.
příklad.kupte si malý zápisník a zapište si pokaždé když o vás řekne někdo něco hezkého.Může vám to připadat bez fantazie,ale jak budete pokračovat,vaše představa o sobě samých se začne pomalu,ale jistě měnit.
Je jedno jestli potřebujete vymýtit špatnou energii,špatné předměty,postoje,negativní stanoviska k vlastní osobě,lidi,kteří vás rozčilují,nebo zda si jen potřebujete udělat místo pro nové věci.Je velice důležité,abyste se zbavili všeho,co do vašeho života nepatří.Protože ať už je to místo kdekoliv,ve vašem obývacím pokoji,vaší duši,mysli,zásuvce psacího stolu,podvědomí,sídlí v něm něco co vám nepomáhá,neslouží a neuznává vaše skutečné hodnoty a nedává vám dostatek místa ro nové věci,šaty,nápady,milovaného muže,víru v sebe.Je-li v něm plno nenávisti k sobě samým,bude v něm chybět láska k sobě samým.Jedním z fyzikálních zákonů je,že příroda se děsí vzduchoprázdna a snaží se ho zaplnit.Jako by považovala prázdnotu za výzvu něco poskytnout,dát.Je-li nějaký prostor plný,je prostě a jednoduše zaplněný.Je li vše obsazené,příroda předpokládá,že je všechno tak,jak má být a jde dál.
Ať uděláte cokoliv ve snaze vynahradit si bolest z dětství(obalené tělo tukem,coby ochrana před bolestí ze sex.zneužití,odsuzujete sami sebe,za to,že jste tlustí....)je to velmi pravděpodobně tatáž věc,za niž si v duchu hubujete.Je to další věc,kterou musíte změnit a vymýtit ze svého života.
Cokoliv jste udělali ve snaze napravit křivdu a bolest z toho,že jste nebyli jako děti milováni,jak jste potřebovali se nyní přetvořilo ve způsob,který vám znemožnuje mít sami sebe rádi.
Jak se zbavit všeho nepotřebného
VYKLÍZENÍ PROSTORU
V těchto oblastech se zaměřujeme na materiální,hmotné harampádí,stůl,šatník,garáž.Pokud je harampádím zaplněn váš svět,je jím zaplněno i vaše vědomí.Uklidíte li si v materiálním světě kolem sebe,uděláte si místo pro nové věci a události.Začnete se i jinak dívat sami na sebe.(rodiče byli chudí a tak upozorňovali dítě,aby nic nevyhazovalo)
UKLIDIT SI VLASTNÍ VĚDOMÍ
Takový úklid není na první pohled tak zřejmý jako úklid v bytě,ale poskutuje prostor pro vnitřní růst a změnu.Zbavíte se myšlenek a postojů,které negativně ovlivňovaly vaše podvědomí,které měly schopnost trápit vás a udržovat vás v přesvědčení,že nejste ničeho dobrého hodni.Vyčistíte si i svou vědomou mysl,způsob jakým o sobě přemýšlíte a hovoříte.prvním krokem je dojít k uvědomění.Dokud si neuvědomíte,co děláte,nemůžete to změnit.Co vám vaše mysl říká a jak na ni reagujete?Úklid ve vašem vědomí je vědomý proces.Musíte na něj myslet.
Je vhodné obměnit hlasy,které vás urážejí autosugestivními tvrzeními.např.budu k sobě hovořit vždy jen s láskou,důvěrou a respektem.
ZBAVIT SE NEGATIVNÍ ENERGIE
Negativní energie,ta která vás oslabuje a ničí se můžete zbavit několika způsoby.Někdy se jedná o energii osoby,jindy o energii místa.Stejně tak jako naše emocionální historie nechává svůj otisk v každé buňce našeho těla,i energie lidí,kteří obývali domy a prostory,do nihž přicházíme,zanechávají po sobě svůj otisk.Neznamená to,že všechny tyto stopy jsou negativní,nebo nutně špatné,prostě tam jsou.Zanechávají po sobě jakousi vrstvu,která mnohým brání vidět to,co bychom potřebovali vidět,nebo být tím,kým bychom potřebovali být v konkrétní situaci,nebo prostředí.např.byt ve kterém došlo k sebevraždě...
exitují různí šamani,psychotronici atd.
ZBAVIT SE PŘÁTEL
Na energetické úrovni se vždy koupeme v auře a energii lidí s nimiž jednáme.Čím více si sami sebe uvědomujeme,tím více jsme si rovněž vědomi toho,jak nás ovlivňuje energie druhých.Někteří lidé z nás energii vysávají.Někteří nás použijí,to jsou ti,kteří od nás neustále něco potřebují a bez zaváhání si všechno vezmou,ale na oplátku nenabídnou nic.
ÚKLID VE VALSTNÍM TĚLE
Všechny psychologické a fyzické zprávy zaznamenává také naše tělo.Četné běžné fyzické problémy mají souvislost s tím,co jíme.Deprese mají přímou spojitost s cukrem a alkoholem.Znamená to,že vše,co přiímáte do svého těla,co použijete,může významným způsobem ovlivnit vaše chování a to,jak se sami cítíte.Každý den přijímáme potravu s toxiny,vdechujeme,myjeme si hlavu,nebo si lakujeme nehty přípravky,které obsahují jedy.Jsme obklopeni toxíny doma i v práci.To vše může ovlivnit naše fyzické zdraví a emocionální postoj.Tyto chemikálie vyvolávají nemoci,zkracují nám život a ovlivňují naše pojetí sebe sama.Cest k fyzickému očištění je řada-půst,změna stravovacích návyků,dietní plán....
např.mike,úspěšný architekt,každý den po příchodu domů fetuje,nenáviděl se za to..nerozuměl tomu,proč se tak"ničí" a pochopil,že vše má příčinu v dětství,když jeho otec ho vždy za něco kritizoval i když donesl samé jedničky,tak si vždy něco našel.Došlo mu,že se k sobě chová jako jeho otec.Od té doby,co si to uvědomil,přestal kouřit marihuanu.
RADOST Z ÚKLIDU
Prázdnota vyzývá k naplnění.Díky novému přístupu přestane být to staré pro vás důležité a začnou se ve vašem životě k vašemu velkému překvapení dít samé skvělé věci.
4.Vydat se na cestu
"Nikdy nevyřešíte problém,pokud se na něj nepodíváte s nadhledem."
Maharishi Maresh Yogi
Existuje jen jedna možná cesta,jak dospět ke skutečné lásce k sobě samému-a tou je uvědomění,že nikdy nemůžete být sami se sebou spokojeni.Ony obrovské chyby z dětství,jak naše psychologická zranění,nelze nikdy v rámci jednoho lidského života změnit a napravit.Můžete samozřejmě udělat mnoho kroků správným směrem,ale skutečné přijetí onoho zázraku,kterým jsme,lze pochopit jen na vyšší úrovni.Z výšky vypadají auta,jako malí mravenečci,obrovské kancelářské komplexy jako malé světelné tečky a celá země jako jedno velké,krásné místo plné klidu a míru.
Kromě prvních třech kroků,která řeší problematiku na psychologické úrovni,musíte dojít k uvědomění si vašeho vyššího Já,ono Já,které je nad vámi,mimo váš osobní život,onu věčnou podstatu,která na tento svět tentokrát vstoupila vaším prostřednictvím.Tato podstata je mimo všechna psychologická dramata a traumata,která jste zažili.Přesahuje naše bolístky srdce a těla,to,čeho jsme zde dosáhli i to,co zde po sobě zanecháme.Toto vaše Já nemá jméno ani tvář,je věčné a je všude.Toto Já vás zná velice dobře,ví kdo jste a co zde na Zemi děláte.Ví,že celý tento výlet na svět plný pochybností a nervy drásajících událostí je pouze o Lásce,že díky tomuto výletu se dozvíte mnohé o tajemství a majestátnosti všeobjímajícího oceánu Lásky,z něhož jsme přišli a do nějž se vracíme.My jsme láska a všechno,čím trpíme a co jsme prožili,o čem jsme snili,zde bylo proto,aby nám připomnělo tuto jedinou skutečnost.Protože většina z nás si to uvědomí jen velice zřídka a protože pro mnohé z nás je tato koncepce něco divokého a naprosto nepochopitelného,zůstáváme obvykle zachyceni na úrovni vztahů,ztráty práce,problémy s tchýní...Hrajeme dál v soukromých druhořadých škvárech,aniž bychom si vůbec dokázali představit,jak vypadá ono velké a věčné divadlo,v němž se tyto filmy promítají a kde každý tento film je jen scénou toho nejdelšího filmového představení na světě,které se nazývá Láska.Lidský život je cestou,která nás vede k oné velké a věčné pravdě,že náš život je jen a jen o Lásce.Současně nás,ale od té pravdy odvádí.Jediným možným způsobem jak sami sebe opravdu milovat,je nějakým způsobem objevit onen obraz,v němž vidíme sami sebe jako součást celku a uvědomit si,že jsme Láska a že jsme milováni.
Chceme-li dosáhnout skutečně ryzího citu k sobě samým,musíme sami sebe vnímat jako součást celku,část,která si zaslouží do tohoto celku patřit.V kontextu věčnosti zde máte svoje místo,jste bytost s nepopsatelnou hodnotou,byli jste zvoleni.Když si tuto skutečnost uvědomíte,přinese vám velký vnitřní mír.Ale aby jste mohli takového míru dosáhnout,musíte věnovat pozornost tomu,co děláte a udělat vědomou odbočku.Abyste došli ke svému cíli,musíte se vydat na cestu.
Musíte se vydat na novou cestu,na vyšší úroveň,k tomu co má vyšší smysl.Musíte se odrazit od toho,co jste udělali a vydat se za něčím novým.Vydat se na cestu znamená tak trochu vydat se do neznáma.Mezi vámi a cílem je určitá vzdálenost.Nevíte,co vás může na vaší cestě potkat,různé odbočky,zkratky,tygři i andělé.Nicméně i přesto se vydáte na cestu-s vědomím,že vás ještě mnohé čeká a s odhodláním přijít na to,co to je.Čím hlubší je toto odhodlání,tím více svého Já objevíte.Je také důležité najít svůj hlas,ozvat se,začít jednat a zbavit se všeho,co nám stojí v cestě,vytvořit si pro sebe svůj vnitřní a vnější svět.Ale až to všechno uděláte,je ještě mnohem důležitější vydat se na další cestu,na níž se skloníte před něčím,co vám ukáže,že jste součástí velkého celku-ne jen vašeho Já,ale celého vesmíru.
Pouze v tomto kontextu mohou být ony nepodstatné horory našeho života vyřešeny,teprve nyní se ukáže opravdová krása vašeho Já.Tento proces objevování přesahuje rámec procesu duševního.Je to duchovní cesta.Pokud se na ni vydáte,najdete skutečnou podstatu.
KTEROU CESTOU BYCH SE MĚL VYDAT?
Jakákoliv cesta,na niž vykročíte s odhodláním a úmyslem,vás může dovést k vaší nejhlubší podstatě.Existuje mnoho cest,kterými se můžete vydat za svým hlubším Já.Fyzická úroveň,duchovní praktiky,dovednosti dovedené na takovou úroveň,že vám umožní vystoupit sami ze sebe.I tanec vás může spojit s vaším nadsmyslným jsoucnem.I meditace vás může dovést až do těchto hlubin vlastního nitra,také plavání,surfování,nebo dlouhá procházka lesem.Pokud se vydáte na cestu.Musíte po ni jít se vznešeností,předsevzetím,pevnou vůlí a vytrvalostí.Protože její pomoc a podporu získáte jen tehdy,pokud se na ni budete stále znovu vracet,jen tak na ni získáte sami sebe.Pokaždé,když prohloubíte tuto cestu,na niž jste se vydali,prohloubíte i svůj vztah se sebou samými.Čím hlouběji se vydáte,tím více překážek,které stojí před vaší skutečnou povahou padne.Ćím více překážek padne,tím snadněji uvidíte svou skutečnou podstatu.Čím lépe budete vidět svou skuečnou podstatu,tím více budete chápat,že skutečnou podstatou je Láska.Čím více budete chápat,že vaší podstatou je Láska,tím více budete sami sebe milovat a přijímat.Čím více budete sami sebe přijímat,tím méně budete bojovat s Láskou k sobě.Je to kruh,který začínáte kreslit ve chvíli,kdy se vydáte na cestu.
Někdy si myslíme,že cesta na niž jsme se vydali,je konečně tou cestou,na níž překonáme své obavy,zbavíme se své nenávisti vůči sobě samým a pak budeme po zbytek života odpočívat.Zní to lákavě jenže pravdou je,že jednou z nejefektivnějších a nejhlubších cest k tomu,jak sami sebe milovat je cesta,na níž ostatním sloužíme.Neexistuje žádná snadnější ani složitější cesta,která by vás vedla k poznání vlastní hodnoty,smysluplnosti vašeho života,krásy a dobroty vašeho srdce a duše.Jen cesta služby.
Smysl života
Služba vždy souvisí s účelem a smyslem.Za prvé je třeba říci,že účel života již čeká na své objevení ve vašem nitru,asi jako krásný dub,zatím ještě ukrytý v žaludu.Vy ten dub ještě nemůžete vidět,ale když mu dopřejete čas a dodáte správnou výživu,pak vyroste.To samé platí i pro účel vašeho života.Účel vašeho života nebude něco,o čem jste nikdy ani nesnili,něco zcela mimo běžný rámec.Účel vašeho života bude velice pravděpodobně úzce spojen s vaším "zraněním".Náš účel je určitým způsobem spojen s věcmi,které byli v našem životě velice bolestné a které tvoří naše životní téma-s věcmi,které nám tolik ztěžují milovat sami sebe.
Pokud přemýšlíte,jak použít své nadání na této nejvyšší úrovni,zeptejte se sami sebe,jací lidé,skupiny,nebo společenství vás nejvíce přitahují.Máte rádi děti?Trávíte rádi čas naopak se starými lidmi?Soucítíte s chudými?To co vás přirozeně přitahuje,je i místo,kam bude nejsnáze proudit vaše energie,díky níž budete moci snadno nabídnout svou nejvyšší službu.
Cokoliv vám říká vaše srdce,naslouchejte tomu a kamkoliv vás vede,následujte ho.A pamatujte,to co dáváte,nemusí být nějaká velká věc.Adoptujte na dálku,dejte pár drobných žebrákovi každý den,napište senátorovi,protestujte proti válce,snažte se vzdělat veřejnost,buďte tím nejlaskavějším,nejjemnějším a nejvíce milujícím člověkem a to v každé situaci,v každé minutě vašeho života.
Svět je plný bolesti a nikdy v něm nebude dost ramen,aby se na nich všichni potřební mohli vyplakat.Nabídnětě to své.Lidé jsou hladoví,osamělí,vystrašení.Dejte jim peníze a jídlo,nabídněte jim svou pomoc a své srdce.Věnujte jim svůj čas,naslouchejte jim,dejte jim své požehnání.Když uděláte dobrý skutek pro druhé,budete obdarováni vlastní dobrotou.Když dáte svou Lásku i vaše vlastní srdce se naplní Láskou.A pokud někdy zapřemýšlíte nad tím,zda jste dost dobří,abyste něco zvládli,sdíleli,udělali-udělejte to,zvládněte to,protože kdykoliv druhým něco dáte,získáte tím něco i pro sebe.Nikoliv něco na oplátku.Získáte tím sami sebe.
MĚJTE SOUCIT
Když vás ona životadárná síla milovala natolik,že vám dala život,proč byste neměli milovat sebe sama?proč byste neměli soucítit se sebou samým?Soucit je nádherné slovo.Znamená,že něco cítíme.Hluboký cit je pak vášeň.A žijeme-li s vášní,žijeme...jako by na ní závisel náš život.Následujeme volání našich nejsilnější citů,žijeme,konáme,milujeme.Soucit znamená žít se stejnou intenzitou citů i vůči utrpení života.Když jsme schopni soucítit,všímáme si utrpení lidí.Myslíme na ně a cítíme,jako by to bylo naše vlastní utrpení.Místo,abychom před utrpením,bolestí a strachem druhých zavírali oči,vstupujeme do kruhu jejich bolesti a reagujeme na to,čím oni procházejí.Cítíme s nimi.A díky bohatosti těchto citů jim můžeme rovněž své city dát.Soucit kdruhým často předchází nebo nahrazuje soucit k sobě samému.Možná je to proto,že utrpení druhých vidíme,paraplegik na vozíčku dokáže zatahat za nitky našeho srdce a dovede nás k nějaké reakci,citů,slovům,nebo činů.
Naše vlastní životy jsou nám tak známy,že se na ně nedokážeme podívat s odstupem a soucitnýma očima.Místo toho se snažíme zaplašit naše strachy slovy,že to bylo již strašně dávno,že to tak prostě má být,nebo,že my prostě takoví jsme.Žijeme sami se sebou tak dlouho,že nevnímáme vlastní utrpení.
Soucit se sebou samým-to je cesta volby,kdy se minutu po minutě vědomě odvracíme od toho,co ubližuje naší duši a vydáváme se směrem k tomu,co nám dává sílu a prospívá nám.V jakékoliv konkrétní situaci se tak rozhodujeme,zda sami se sebou budeme zacházet špatně a nebo dobře a s láskou,tak jako zacházíme s milovaným dítětem,nebo přítelem.Soucit znamená dívat se na sebe s vlídností,uvědomovat si vlastní utrpení a v daný čas ocenit způsob,jímž jsme toto utrpení transformovali.
Vaše cesta začíná tím,že si vysníte cíl-milovat sami sebe-ale než se vydáte na cestu,budete pociťovat určitý odpor,či nechuť,možná budete chtít cestu zrušit,neudělat právě tu věc,po níž nejvíce toužíte.Ale pak s podporou vnějších sil-vašeho vnitřního vůdce,který nedopustí,aby jste do vzdali a protože vaše duše chce,abyste to udělali-své rozhodnutí nezrušíte.A vydáte se na cestu.Nebude snadná,bude plná nástrah,oklik,odboček,ale stejně má tato cesta smysl,stojí za to se na ni vydat.To poznáte až dojdete do cíle.Uvědomíte si po té vší bolesti,zmatení,odvaze a úsilí,že na sebe konečně můžete myslet v dobrém,starat se o sebe,mluvit za sebe a jednat za sebe,snít sami za sebe.To poznáte až dokážete sami sebe vnímat,jací doopravdy jste,až budete ve svém srdci vědět,že si zasloužíte svůj vlastní soucit.
A nyní milujte sami sebe!
Milujte sami sebe v každém směru.Milujte své krásné,úžasné tělo.Milujte svou skvělou brilantní mysl.Milujte své srdce a všechny jeho jedinečné city.Milujte svého věčného a nekonečného ducha.
Starejte se o sebe každý den,každou minutu.Věnujte se sami sobě s láskou,z hloubi vlastního dobrého srdce.Každou noc,až půjdete spát,zachumlejte se do svého těla a ráno se probouzejte ve světle své krásné duše.
Daphne Rose Kingma
Mé oblíbené knihy a zároveň knihy,ze kterých jsem čerpala.
Kurt Tepperwein
Duchovní zákony
Shakti Gawain
Rozvíjení intuice
Gerd Ziegler
Tarot
Zrcadlo vašich vztahů
Don Miguel Ruiz
Čtyři dohody
José Silva,Philip Miele
Silvova metoda kontroly mysli
Paolo Coelho
Veronika se rozhodla zemřít
Angeles Arrien
Velká kniha Crowleyho tarotu
Marta Foučková
Já
Marta Foučková
Jsem
Ivana Tischlerová
Máte to v hlavě aneb magie mysli
Joe Vitale,Ihaleakala Hew Len,Ph.D.
Svět bez hranic
Jenny Nowak
Čarodějka po česku
Kurt Tepperwein
Zásady štěstí
Sinelnikov Valerij
Síla záměru
Chitty Dorothy
Máte šestý smysl?
Edgar Cayce
Tajemství duchovního růstu
Edgar Cayce
Tajemství podvědomí
Karel Spilko
Tvořivé myšlenky.Řiďte si svůj život,tak jak chcete.
Osho
Intuice
Joseph Murphy
Moc podvědomí I,II
Daphne Rose Kingma
Jak mít rád sám sebe
ČTYŘI KROKY KEŠŤASTNĚJŠÍMU JÁ
Mangala Billson
Intuitivní tarot
Václav Ježek
Andělský tarot
Rhonda Byrne
Secret-Tajemství
Hicks,Esther
Úžasná síla emocí
Kurt Tepperwein
Mentální trénink
Kurt Tepperwein
Za to můžeš ty!
Richard Webster
Síla představivosti
Eckhart Tolle
Moc přítomného okamžiku
Schache Ruediger
Tajemství přitažlivosti srdce
Kay Pollak
Štěstí není náhoda
Robin Casarjian
Odpuštění
Odvážná volba k nalezení klidu v srdci
Pierre Franckh
Zákon rezonance
Sue Minns
Co jsou to spřízněné duše
Anthony de Mello,SJ
Bdělost
Mallika Chopra
Sto slibů mému dítěti
Hana Androníková
Nebe nemá dno
Kurt Tepperwein
Mentální trénink
James Allen
Jak člověk smýšlí
Brian L.Weiss
Jen láska je skutečná
Karel Spilko
Matrix jako příležitost
Dan Millman
Zákony Ducha
Cesta k životnímu cíli
Anthony de Mello
O cestě
Elizabeth Clare Prophet
Patricia R.Spadaro
Karma a reinkarnace
Don Miguel Ruiz
Láska,vztahy a přátelství
Bohumila Truhlářová
Karma v denním životě
Tajemství partnerských vztahů
Paolo Coelho
Alef
Sonia Choquette
Vaši duchovní společníci
Grof Stanislav
Když se nemožné stane